New to the Gītā? Start here — a ninety-second orientation.

Chapter 1 · Verse 47

Arjuna-viṣāda-yogaḥ · अर्जुनविषादयोगः

Scroll ↓

सञ्जय उवाच एवमुक्त्वाऽर्जुनः संख्ये रथोपस्थ उपाविशत्। विसृज्य सशरं चापं शोकसंविग्नमानसः⁠।।⁠1.47⁠।।

sañjaya uvāca evamuktvā'rjunaḥ saṁkhye rathopastha upāviśat visṛjya saśaraṁ cāpaṁ śokasaṁvignamānasaḥ

Word by word
sañjayaḥ uvāca
Sanjay said
संजय ने कहा
evam uktvā
speaking thus
इस प्रकार कहकर
arjunaḥ
Arjun
अर्जुन
saṅkhye
in the battlefield
रणभूमि में
ratha upasthe
on the chariot
रथ के पिछले भाग में
upāviśat
sat
बैठ गया
visṛjya
casting aside
त्यागकर
sa-śaram
along with arrows
बाणसहित
cāpam
the bow
धनुष को
śoka
with grief
शोक से
saṁvigna
distressed
उद्विग्न
mānasaḥ
mind
मनवाला (होकर)

Translation

Save

Sanjaya said, Having thus spoken in the midst of the battlefield, Arjuna cast away his bow and arrow and, his mind overwhelmed with sorrow, sat down on the seat of the chariot.

— Swami Sivananda

संजय बोले - ऐसा कहकर शोकाकुल मनवाले अर्जुन बाणसहित धनुष का त्याग करके युद्धभूमि में रथके मध्यभाग में बैठ गये।

— Swami Ramsukhdas (Gita Press)

The Three Darśanas

Three classical readings of this śloka

Advaita ŚaṅkaraŚaṅkara Bhāṣya

मूलम् / Sanskrit original

1.47 Sri Sankaracharya did not comment on this sloka. The commentary starts from 2.10.

— Śaṅkarācārya

मूलम् / Sanskrit original

1.47 Sri Sankaracharya did not comment on this sloka. The commentary starts from 2.10.

— Śaṅkarācārya

1.47 Sri Sankaracharya did not comment on this sloka. The commentary starts from 2.10.

— Śaṅkarācārya

Viśiṣṭādvaita RāmānujaRāmānuja Bhāṣya

मूलम् / Sanskrit original

अर्जुन उवाच संजय उवाच स तु पार्थो महामनाः परमकारुणिको दीर्घबन्धुः परमधार्मिकः सभ्रातृको भवद्भिः अतिघोरैः मारणैः जतुगृहादिभिः असकृद् वञ्चितः अपि परमपुरुषसहायः अपि हनिष्यमाणान् भवदीयान् विलोक्य बन्धुस्नेहेन परमया च कृपया धर्माधर्मभयेन च अतिमात्रस्विन्नसर्वगात्रः सर्वथा अहं न योत्स्यामि इति उक्त्वा बन्धुविश्लेषजनितशोकसंविग्नमानसः सशरं चापं विसृज्य रथोपस्थे उपाविशत्।

— Rāmānujācārya

मूलम् / Sanskrit original

अर्जुन उवाच संजय उवाच स तु पार्थो महामनाः परमकारुणिको दीर्घबन्धुः परमधार्मिकः सभ्रातृको भवद्भिः अतिघोरैः मारणैः जतुगृहादिभिः असकृद् वञ्चितः अपि परमपुरुषसहायः अपि हनिष्यमाणान् भवदीयान् विलोक्य बन्धुस्नेहेन परमया च कृपया धर्माधर्मभयेन च अतिमात्रस्विन्नसर्वगात्रः सर्वथा अहं न योत्स्यामि इति उक्त्वा बन्धुविश्लेषजनितशोकसंविग्नमानसः सशरं चापं विसृज्य रथोपस्थे उपाविशत्।

— Rāmānujācārya

अर्जुन उवाच संजय उवाच स तु पार्थो महामनाः परमकारुणिको दीर्घबन्धुः परमधार्मिकः सभ्रातृको भवद्भिः अतिघोरैः मारणैः जतुगृहादिभिः असकृद् वञ्चितः अपि परमपुरुषसहायः अपि हनिष्यमाणान् भवदीयान् विलोक्य बन्धुस्नेहेन परमया च कृपया धर्माधर्मभयेन च अतिमात्रस्विन्नसर्वगात्रः सर्वथा अहं न योत्स्यामि इति उक्त्वा बन्धुविश्लेषजनितशोकसंविग्नमानसः सशरं चापं विसृज्य रथोपस्थे उपाविशत्।

— Rāmānujācārya

Dvaita MadhvaMadhva Bhāṣya

मूलम् / Sanskrit original

Sri Madhvacharya did not comment on this sloka. The commentary starts from 2.11.

— Madhvācārya

मूलम् / Sanskrit original

Sri Madhvacharya did not comment on this sloka. The commentary starts from 2.11.

— Madhvācārya

Sri Madhvacharya did not comment on this sloka. The commentary starts from 2.11.

— Madhvācārya

Verse 47 of 47 · Chapter 1